Objekt bývalého Kina Svět byl postaven v 30. letech minulého století. Sloužil jako letní divadelní scéna Drážďanské opery. V roce 1946 byl objekt připsán Československému od dřívějších vlastníků Paula Hacken a Josefa Bitterlich.

Bohužel se nedohledala původní dokumentace k objektu, kde by mohl být zmíněn architekt domu. V průběhu let se objekt rekonstruoval nebo přizpůsoboval novým technickým potřebám jak z hlediska vytápění, tak z hlediska komfortu návštěvníků.Z hlediska míry zásahu, ale nikdy nedošlo k výraznějšímu porušení historické hodnoty nebo nevratné změně. K razantnější rekonstrukci domu se mělo přistoupit až v roce 1982, kdy se měla rekonstruovat divadelní technika, provozní zázemí pod jevištěm, ale především mělo dojít k úpravě jak celého hlediště zbouráním předního balkonu s typickými sádrovými profilacemi a sklonu podlahy. Další poznatelná změna se měla odehrát ve foyer, které mělo být propojeno centrálním schodištěm s prostorem pod balkonem. Z žádných pro návštěvníka viditelných změn v rámci rekonstrukce nedošlo. Dům ovšem prošel z hlediska interiérů několikaterou změnou.

V roce 1994 si objekt „Kina Svět“ pronajala jiříkovská firma, která z kulturního střediska ve městě, díky blízkosti státních hranic s Německem, chtěla vybudovat diskotéku s kavárnou. Na přebudování si firma vzala 3 mil. úvěr od České spořitelny a. s., kde městské zastupitelstvo rozhodlo o ručení závazku objektem kina. Bohužel se stalo to, co nikdo nečekal. Zájem o diskotéku nebyl v takovém počtu, jak si pronajímatelé představovali a došlo k tomu, že úvěr přestal být splácen. Následně objekt č.p. 960, kterým město ručilo, propadl České spořitelně a.s. Několik let se Česká spořitelna snažila objekt prodat, ale neúspěšně. Objekt čelil nájezdům nenechavců, kteří se na žalostném stavu objektu nemalou mírou podíleli.

Česká spořitelna vstoupila v jednání s městem o spolupráci při prodeji kina. Město v danou dobu o budovu objektu neměla zájem, neboť ve městě byl provozován soukromou společností Hotel Beseda, který disponoval velkým sálem pro různé městské akce. V roce 2004 se městu ozval vietnamský zájemce o objekt kina. Po jednáních s Českou spořitelnou došlo k prodeji budovy kina a přilehlých pozemků. Nový majitel objekt nechal zrekonstruovat na vietnamskou restauraci. Ze zdravotních důvodů musel objekt prodat.

Poslední nový pražský majitel, asi již třetí nebo čtvrtý, objekt přeměnil na hernu s automaty. V herně se začaly objevovat drogy, nastaly problémy s rušením nočního klidu, nepořádkem okolo objetu a postupné ničení vnitřního zařízení. V roce 2011 se město rozhodlo přistoupit k zákazu herních automatů na území Jiříkova, což se dotýkalo 11 provozoven. Důvodem zákazu byly zmíněné problémy s pořádkem ve městě. Některým provozovnám dobíhala doba k podnikání s herními automaty. V roce 2013 se v našem městě stala brutální vražda barmanky naproti kinu. Následkem tohoto činu došlo ke zvýšenému dohledu bezpečnosti ve městě a četnějším kontrolám v hernách. Majitel z Prahy se snažil o obnovu diskotéky, ale jeho záměr zanikl. Objekt bývalého kina se opět začal devastovat. Občané poukazovali na jeho ničení, rozebírání střechy a okapů apod.

Město Jiříkov po vyhoření Hotelu Beseda v roce 2012 , přišlo o větší sál, který mělo k dispozici pro setkávání s občany. Nové zastupitelstvo rozhodlo o odkupu bývalého kina. Jako jediné z větších objektů ve městě by mohlo nahradit Hotel Beseda, ale také by mohlo zajistit prostory pro knihovnu, která se potýká s nedostatkem kapacity, divadlo pro školy a další prostory pro volnočasové aktivity a spolky, které ve městě již fungují a nemají dostatečné zázemí Záměrem objemové studie bylo prověření, zda se všechny funkce, které rada města požadovala vejdou do bývalého objektu kina a v jakých kapacitách.

Jednalo se především o knihovnu, divadlo, společenský sál pro pořádání plesů a setkávaní s občany, který by bylo možné přeměnit na divadlo. Společenská místnost pro klub důchodců nebo pro soukromý pronájem. Cvičiště pro střelce, malá tělocvična se zázemím. Jednotlivé prostory jsou přizpůsobitelné.

Samotný objekt bývalého Kina Svět vnímáme jako historický unikát, do které se vlivem okolností a možná také i finanční náročnosti výrazněji stavebně nezasáhlo. Díky tomu jsou v objektu zachovány veškeré původní rámy oken, teracová podlaha ve foyer nebo krásné sádrové štukatury na předsunutém balkoně nebo olemování jeviště s historickou malbou sv. Jiří, která do teď zdobí jeho portál. Fasáda domu je sice obouchaná a ošuntělá, dokonce do ní bylo provedeno několik zásahů ( nová okna nebo dveře ), ale v principu je dům stále v kondici.

Z hlediska zachování historické hodnoty domu, jsme se snažili o co největší respektování jeho principů. Jedním z nejpoznatelnějších je symetrie domu, kterou jen formálně narušují vstupy do domu. Ty jsou netradičně z boku domu od ulice 9. května. Při předešlých rekonstrukcích a funkčních změnách v interiéru, došlo i ke změnám na fasádě. Ty bychom chtěli odstranit a co možná nejvíce vrátit jeho vzhled do doby jeho slávy. K fasádě přistupujeme jako ke skořápce nebo obalu, který vypovídá o svém původním určení a nenese v sobě výrazné stopy zásahů při přeměnách.

Objem domu je funkčně rozdělen na dva objekty se samostatným vstupem. Ty vycházejí z původních dispozic a provozů. V maximální míře jsme se snažili využít stávající konstrukce včetně schodišť, tak aby se zbytečně nedublovali některé propojky mezi provozními celky.

První objekt, kterému pracovně říkáme VĚŽ je rozdělen na čtyři patra. Je to část domu, kde je umístěno jeviště. Využili jsme původní převýšený prostor provaziště, abychom vytvořili další denní pobytové místnosti. Nabízí se ho také situovat v původním místě bývalého schodiště. V této části domu je to jediné místo, kde jsme si dovolili zasáhnout novými okenními otvory do fasády. Celkově jsou okna seskupena do jednoho monobloku. Jemnosti u takto velkého okna jsme dosáhli jeho členěním, proporcí šířek rámu, které vychází ze stávajících šířek okenních tabulí.

V druhém objektu jsou dva velké objemy,kdy by se dalo říci, že jsou funkčně variabilní. Prvním z nich je hlavní sál s jevištěm a balkonem. všechny tři části jsou od sebe oddělitelné posuvnými stěnami. Prostor jeviště tak může sloužit jako malá tělocvična se vstupem ze schodiště obsluhující VĚŽ. Balkon je zase přístupný stávajícím schodištěm a může se využívat jako malá přednášková místnost nebo v rámci plesu jako balkon. Balkon a hlavní sál se od sebe stavebně částečně uzavřeli. Po stranách se zavřeli propojky, které se ještě spojili u stropu jakýmsi nadpražím. Vzniklo velké okno, které tak ještě pomohlo k vizuálnímu oddělení sálu a balkonu. Stavební změny jsou vidět na vizualizaci “sál”. Jádrem domu se stává knihovna, která nefunguje nárazově, ale kontinuálně. Nebyl by to jen prostor pro knihy, ale i místem setkávání a pořádání různých workshopů, kroužků nebo společenských aktivit pro menší skupiny lidí. Návaznost na malý přednáškový sál je v tomto ohledu velmi pozitivní. Po částečném odstranění hlediště balkonu vznikl převýšený prostor, u kterého nejvíce vynikají velká okna, která do té doby byla přikryta textilem nebo sádrokartonovou konstrukcí. Do tohoto velkorysého prostoru se vložil vizuálně odlišný černý kovový box patra knihovny. Je to jeden z největších zásahů do vnitřního uspořádání domu. Myslíme si, že by kontrast nového a starého měl být na první pohled patrný. Veškeré řešení jak statické, požární, tak z hlediska divadelní akustiky se v rámci objemové studie konzultoval s jednotlivými profesemi. Kapacity skladů, zázemí a toalet se přizpůsobil na kapacitu návštěvníků v jednotlivých režimech domu.